KAPITOLA PRVNÍ

Text 1: Skládám uctivé poklony duchovním mistrům, oddaným Pána, Pánovým inkarnacím, Jeho úplným částem, Jeho energiím a samotnému původnímu Pánu, Śrī Kṛṣṇovi Caitanyovi.

Text 2: Skládám uctivé poklony Śrī Kṛṣṇovi Caitanyovi a Pánu Nityānandovi, kteří jsou jako slunce a mĕsíc. Vyšli zároveň na obzoru Gaudy, aby rozptýlili temnotu nevĕdomosti, a tak úžasným způsobem požehnali všem.

Text 3: To, co Upaniṣady popisují jako neosobní Brahman, není nic jiného než záře Jeho tĕla, a Pán známý jako Nadduše není nic jiného než Jeho lokalizovaná úplná část. Pán Caitanya je samotný Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, který v plné míře oplývá šesti vznešenými atributy. To On je Absolutní Pravda a žádná jiná pravda se Mu nevyrovná ani Ho nepředčí.

Text 4: Kéž se tento Pán, známý jako syn Śrīmatī Śacī-devī, transcendentálnĕ usídlí v nejniternĕjších komnatách vašeho srdce. Ze své bezpříčinné milosti se zjevil ve vĕku Kali, zářící barvou tekutého zlata, aby rozdával to, co žádná inkarnace nikdy předtím: nejvznešenĕjší a zářící náladu oddané služby, náladu milostné lásky.

Text 5: Láskyplné zábavy Rādhy a Kṛṣṇy jsou transcendentálními projevy Pánovy vnitřní energie blaženosti. Rādhā a Kṛṣṇa sice mají stejnou totožnost, ale navždy se rozdĕlili. Nyní se tyto dvĕ transcendentální osobnosti opĕt spojily v podobĕ Pána Śrī Kṛṣṇy Caitanyi. Klaním se tomu, jenž se zjevil s náladou a barvou pleti Śrīmatī Rādhārāṇī, přestože je Kṛṣṇa samotný.

Text 6: Nejvyšší Pán Hari, oplývající bohatými emocemi Śrīmatī Rādhārāṇī, se zjevil z lůna Śrīmatī Śacīdevī, stejnĕ jako se mĕsíc zjevuje z oceánu, protože chtĕl pochopit slávu lásky Śrī Rādhy, svoje úžasné vlastnosti, které jedinĕ Ona vychutnává ve své lásce k Nĕmu, a také štĕstí, které cítí, když prožívá sladkost Jeho lásky.

Text 7: Nechť je Śrī Nityānanda Rāma předmĕtem mých neustálých vzpomínek. Saṅkarṣaṇa, Śeṣa-nāga a Viṣṇuové ležící na oceánu Kāraṇa, Garbha a oceánu mléka, jsou Jeho úplné části a části Jeho úplných částí.

Text 8: Odevzdávám se lotosovým nohám Pána Nityānandy, jenž je v rámci catur-vyūhy (kterou tvoří Vāsudeva, Saṅkarṣaṇa, Pradyumna a Aniruddha) známý jako Saṅkarṣaṇa. Vlastní veškerý majestát a sídlí na Vaikuṇṭhaloce, daleko za hmotným stvořením.

Text 9: Skládám poklony u nohou Śrī Nityānandy Rāmy, jehož částečným zastoupením je Kāraṇodakaśāyī Viṣṇu ležící v oceánu Kāraṇa, původní puruṣa, pán klamné energie a útočištĕ všech vesmírů.

Text 10: Skládám poklony u nohou Śrī Nityānandy Rāmy, jehož úplnou částí je Garbhodakaśāyī Viṣṇu. Z pupku tohoto Viṣṇua vyrůstá lotos, na kterém se rodí Brahmā, tvůrce vesmíru. Ve stonku tohoto lotosu spočívá nesčetné množství planet.

Text 11: Skládám uctivé poklony u nohou Śrī Nityānandy Rāmy, jehož druhotnou částí je Viṣṇu ležící v oceánu mléka. Tento Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu je Nadduší všech živých bytostí a udržovatelem všech vesmírů. Śeṣa- -nāga je Jeho další částí.

Text 12: Pán Advaita Ācārya je inkarnací Mahā-Viṣṇua, jehož hlavní úlohou je stvořit kosmický svĕt skrze činnosti māyi.

Text 13: Je nazýván Advaita, protože se neliší od Hariho, Nejvyššího Pána. Ācārya se mu říká proto, že šíří oddanou službu. Je to Pán a zároveň inkarnace Pánova oddaného. Proto se uchyluji pod Jeho ochranu.

Text 14: Skládám uctivé poklony Nejvyššímu Pánu, Kṛṣṇovi, který se neliší od svých podob oddaného, inkarnace oddaného, expanze oddaného, čistého oddaného a energie oddanosti.

Text 15: Sláva Rádĕ a Madana-mohanovi, kteří jsou nekonečnĕ milostiví! Vedou mne, i když jsem chromý a pošetilý, a Jejich lotosové nohy jsou pro mne vším.

Text 16: Śrī Śrī Rādhā-Govinda sedí ve Vrindávanu na zářícím trůnu v chrámu z drahokamů, pod stromem, který plní všechna přání, a obsluhují je jejich nejdůvĕrnĕjší společnice. Pokornĕ se Jim klaním.

Text 17: Śrī Śrīla Gopīnātha, který je původcem transcendentální nálady tance rāsa, stojí na břehu u Vanšívatu a tóny své slavné flétny poutá pozornost pasaček krav. Nechť nám všichni dají svá požehnání.

Text 18: Sláva Śrī Caitanyovi a Nityānandovi! Sláva Advaitacandrovi! Sláva všem oddaným Śrí Gaury (Pána Caitanyi)!

Text 19: Tato tři Božstva Vrindávanu (Madana-mohana, Govinda a Gopīnātha) upoutala duše gauḍīya-vaiṣṇavů (následovníků Pána Caitanyi). Uctívám lotosové nohy tĕchto tří Božstev, protože jsou Pány mého srdce.

Text 20: Na začátku tohoto vyprávĕní jsem vzýval požehnání duchovního mistra, oddaných Pána a Osobnosti Božství tím, že jsem na nĕ vzpomínal.

Text 21: Takové vzpomínání zničí všechny nesnáze a umožní človĕku snadno splnit jeho touhy.

Text 22: Vzývání zahrnuje tři druhy činností: určení cíle, udílení požehnání a skládání poklon.

Text 23: První dva verše skládají obecnĕ i konkrétnĕ poklony Pánu, který je cílem uctívání.

Text 24: Ve třetím verši poukazuji na Absolutní Pravdu, jež je konečnou podstatou. Na základĕ tohoto popisu si lze představit Nejvyšší Pravdu.

Text 25: Ve čtvrtém verši jsem Pána požádal o požehnání pro celý svĕt tím, že jsem se modlil k Pánu Caitanyovi, aby všem udĕlil milost.

Text 26: V témže verši jsem také vysvĕtlil vnĕjší důvod sestoupení Pána Caitanyi, ale v pátém a šestém verši vysvĕtluji hlavní důvod Jeho příchodu.

Text 27: V tĕchto šesti verších jsem popsal pravdu o Pánu Caitanyovi, zatímco v dalších pĕti popisuji slávu Pána Nityānandy.

Text 28: Další dva verše popisují pravdu o Advaitovi Prabhuovi a následující verš popisuje Pañca-tattvu (Pána, Jeho úplnou část, inkarnaci, energie a Jeho oddané).

Text 29: Tĕchto čtrnáct veršů tedy obsahuje vzývání příznĕ a popisuje Nejvyšší Pravdu.

Text 30: Nyní, když začínám podrobnĕ vysvĕtlovat význam všech tĕchto veršů, skládám poklony všem svým vaiṣṇavským čtenářům.

Text 31: Žádám všechny vaiṣṇavské čtenáře, aby toto vyprávĕní o Śrī Kṛṣṇovi Caitanyovi četli a poslouchali s bedlivou pozorností, tak, jak nabádají zjevená písma.

Text 32: Pán Kṛṣṇa si užívá tak, že se projevuje jako duchovní mistři, oddaní, různé energie, inkarnace a úplné části. Všech šest je zároveň jeden a tentýž Kṛṣṇa.

Text 33: Uctívám tedy lotosové nohy tĕchto šesti projevů jedné pravdy tím, že je žádám o požehnání.

Text 34: Skládám uctivé poklony duchovním mistrům, oddaným Pána, Pánovým inkarnacím, úplným částem, energiím a samotnému původnímu Pánu, Śrī Kṛṣṇovi Caitanyovi.

Text 35: Nejdříve skládám uctivé poklony u lotosových nohou mého zasvĕcujícího duchovního mistra a všech duchovních mistrů, kteří mi dávají pokyny.

Text 36: Duchovní mistři, kteří mi dávají pokyny, jsou Śrī Rūpa Gosvāmī, Śrī Sanātana Gosvāmī, Śrī Bhaṭṭa Raghunātha, Śrī Jīva Gosvāmī, Śrí Gopāla Bhaṭṭa Gosvāmī a Śrīla Raghunātha dāsa Gosvāmī.

Text 37: To je mých šest poučujících duchovních mistrů, a proto u jejich lotosových nohou skládám milióny uctivých poklon.

Text 38: Oddaných Pána je nespočet a Śrīvāsa Ṭhākura je mezi nimi nejpřednĕjší. Skládám tisíce uctivých poklon u jejich lotosových nohou.

Text 39: Miliónkrát se s úctou klaním u lotosových nohou Śrī Advaity Ācāryi, protože je částečnou inkarnací Pána.

Text 40: Śrīla Nityānanda Rāma, který je úplnou expanzí Pána, mĕ zasvĕtil, a proto se s úctou klaním u Jeho lotosových nohou.

Text 41: Skládám uctivé poklony vnitřním energiím Pána, z nichž je Śrī Gadādhara Prabhu nejpřednĕjší.

Text 42: Skládám nespočetné poklony u lotosových nohou Pána Śrī Kṛṣṇy Caitanyi Mahāprabhua, protože je to samotný Nejvyšší Pán, Osobnost Božství.

Text 43: Poté, co jsem složil poklony Pánu a všem Jeho společníkům, pokusím se nyní vysvĕtlit tĕchto šest druhů rozmanitosti v jednotĕ.

Text 44: I když svého duchovního mistra znám jako služebníka Śrī Caitanyi, vím také, že je úplným projevením Pána.

Text 45: Duchovní mistr se podle rozvážného názoru všech zjevených písem neliší od Kṛṣṇy. Pán Kṛṣṇa tak v podobĕ duchovního mistra osvobozuje své oddané.

Text 46: „Je třeba vĕdĕt, že ācārya jsem vlastnĕ Já, a nikdy se mu nesmí projevovat jakákoliv neúcta. Nikdo by ho nemĕl považovat za obyčejného človĕka a závidĕt mu, protože je zástupcem všech polobohů.“

Text 47: Je třeba vĕdĕt, že poučující duchovní mistr je Kṛṣṇa osobnĕ. Pán Kṛṣṇa se totiž projevuje jako Nadduše a jako nejvĕtší oddaný Pána.

Text 48: „Ó můj Pane! Zjevuješ se ve dvou podobách – vnĕ jako ācārya a uvnitř jako Nadduše – abys vtĕlenou živou bytost vysvobodil tím, že jí ukazuješ, jak k Tobĕ může dospĕt. Transcendentální básníci a znalci duchovní vĕdy by Ti za to nemohli plnĕ vyjádřit svůj vdĕk, ani kdyby jejich životy byly tak dlouhé jako Brahmův.“

Text 49: „Tĕm, kteří Mi neustále s láskou slouží, dávám poznání, které jim umožní ke Mnĕ dospĕt.“

Text 50: Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, (svayaṁ bhagavān) učil Brahmu a dovedl jej k seberealizaci.

Text 51: „Vyslechni prosím pozornĕ, co ti povím, protože transcendentální poznání o Mnĕ je nejenom vĕdecké, ale také plné tajemství.“

Text 52: „Díky Mojí bezpříčinné milosti buď osvícen pravdou o Mé osobnosti a Mých projeveních, vlastnostech a zábavách.“

Text 53: „Před stvořením vesmíru existuji jen Já. Nic hmotného, ať hrubého, jemného, či primárního, neexistuje. Po stvoření jsem to pouze Já, kdo existuje ve všem, a po zničení jsem to opĕt jen Já, kdo navĕky zůstává.“

Text 54: „Cokoliv se jeví jako pravda nezávisle na Mnĕ, je zajisté Moje energie klamu, protože beze Mnĕ nic existovat nemůže. Je to jako odraz skutečného svĕtla ve stínu. Ve svĕtle totiž nejsou ani stíny, ani odrazy.“

Text 55: „Tak jako hmotné prvky vstoupí do tĕl všech živých bytostí, a přesto zůstanou vnĕ, i Já existuji ve všech hmotných stvořeních, ale zároveň v nich nejsem.“

Text 56: „Zájemce o transcendentální poznání se na nĕ musí neustále přímo i nepřímo dotazovat, aby poznal všeprostupující pravdu.“

Text 57: „Sláva Cintāmaṇi a mému zasvĕcujícímu duchovnímu mistrovi Somagirimu. Sláva mému poučujícímu duchovnímu mistrovi, Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, jenž ve své korunĕ nosí paví pera. Ve stínu Jeho lotosových nohou, které jsou jako stromy přání, si Jayaśrī (Rādhārāṇī) užívá transcendentálních nálad vĕčné společnice.“

Text 58: Jelikož nedokážeme zrakem vnímat přítomnost Nadduše, zjevuje se před námi jako osvobozený oddaný. Takový duchovní mistr není nikdo jiný než samotný Kṛṣṇa.

Text 59: „Človĕk by se tedy mĕl vyhýbat špatné společnosti a sdružovat se pouze s oddanými. Tito svĕtci totiž mohou svými realizovanými pokyny rozseknout uzel, který nás poutá k činnostem nepříznivým pro oddanou službu.“

Text 60: „Duchovnĕ mocné poselství Nejvyššího Pána může být správnĕ probíráno pouze v kruhu oddaných, v jejichž společnosti je takové naslouchání velice příjemné. Naslouchá-li človĕk oddaným, rychle se ocitne na cestĕ duchovních zážitků, a tak postupnĕ dosáhne pevné víry, jež se pozdĕji rozvine v náklonnost a oddanost.“

Text 61: Čistý oddaný, neustále zamĕstnaný láskyplnou službou Pánu, je s Pánem, jenž vždy sídlí v jeho srdci, totožný.

Text 62: „Svĕtci jsou Mé srdce a pouze Já jsem jejich srdcem. Neznají nikoho jiného než Mĕ, a Já proto neuznávám za vlastní nikoho jiného než je.“

Text 63: „Velcí svĕtci, jako jsi ty, jsou sami o sobĕ poutními místy. Díky své čistotĕ jsou neustálými společníky Pána, a proto jsou schopni očišťovat dokonce i poutní místa.“

Text 64: Takoví čistí oddaní jsou dvojího druhu: osobní společníci (pāriṣatové) a začínající oddaní (sādhakové).

Text 65 - 66: Existují tři kategorie inkarnací Boha: částečné inkarnace, kvalitativní inkarnace a zmocnĕné inkarnace. Puruṣové a Matsya jsou příklady částečných inkarnací.

Text 67: Kvalitativními inkarnacemi jsou Brahmā, Viṣṇu a Śiva. Mezi zmocnĕné inkarnace patří například Kumārové, král Pṛthu a Mahā-muni Vyāsa (sestavitel Véd).

Text 68: Pán, Osobnost Božství, se projevuje ve dvou druzích podob: prakāśa a vilāsa.

Text 69 - 70: Expanduje-li se Pán, Osobnost Božství, do mnoha podob, které se od Nĕho svými rysy neliší, tak, jak to Pán Kṛṣṇa udĕlal, když se oženil se 16 000 královnami a když tančil tanec rāsa, nazývají se tyto Pánovy podoby „projevené“ (prakāśa-vigraha).

Text 71: „Je úžasné, že se Pán Śrī Kṛṣṇa, jenž nemá sobĕ rovného, expandoval na 16 000 stejných podob, aby se oženil se 16 000 královnami v jejich domovech.“

Text 72: „Když Pán Kṛṣṇa obklopený skupinkami pasaček zahájil radovánky tance rāsa, vstoupil tento Pán veškerých mystických sil mezi každé dvĕ dívky.“

Text 73 - 74: „Poté, co se takto pasačky s Kṛṣṇou spojily, každá z nich si myslela, že Kṛṣṇa toužebnĕ objímá pouze ji. Obyvatelé nebes, velice dychtiví vidĕt tento tanec, létali se svými ženami po nebi ve stovkách letadel, aby zhlédli tuto úžasnou Pánovu zábavu. Shazovali spršky kvĕtů a sladce hráli na své bubny.“

Text 75: „Projeví-li se zároveň nesčetné množství podob Pána se stejnými rysy, nazývají se prakāśa-vigrahy.“

Text 76: Liší-li se však tyto nesčetné podoby nepatrnĕ jedna od druhé, nazývají se vilāsa-vigrahy.

Text 77: „Projeví-li Pán svojí nepochopitelnou energií nesčetné podoby s různými rysy, říká se jim vilāsa-vigrahy.“

Text 78: Příkladem tĕchto podob typu vilāsa-vigraha je Baladeva, Nārāyaṇa ve Vaikuṇṭha-dhāmu a catur-vyūha – Vāsudeva, Saṅkarṣaṇa, Pradyumna a Aniruddha.

Text 79 - 80: Energie (společnice) Nejvyššího Pána jsou tří druhů: Lakṣmī na Vaikuṇṭĕ, královny ve Dvárace, a gopī ve Vrindávanu. Gopī jsou nejlepší ze všech, protože mají tu výsadu, že mohou sloužit Śrī Kṛṣṇovi, původnímu Pánu, synovi krále Vradži.

Text 81: Osobní společníci původního Pána, Śrī Kṛṣṇy, jsou Jeho oddaní, kteří se od Nĕho neliší. S tímto svým doprovodem oddaných je úplný.

Text 82: Nyní jsem uctil oddané všech úrovní. Jejich uctívání je zdrojem všeho příznivého.

Text 83: V prvním verši jsem vzýval přízeň obecnĕ, ale v druhém jsem se modlil k Pánu v konkrétní podobĕ.

Text 84: „Skládám uctivé poklony Śrī Kṛṣṇovi Caitanyovi a Pánu Nityānandovi, kteří jsou jako slunce a mĕsíc. Vyšli zároveň na obzoru Gaudy, aby rozptýlili temnotu nevĕdomosti, a tak úžasným způsobem požehnali všem.“

Text 85 - 86: Osobnosti Božství, Śrī Kṛṣṇa a Balarāma, kteří se dříve zjevili ve Vrindávanu a zářili miliónkrát více než slunce a mĕsíc, ze svého soucitu nad pokleslým stavem svĕta vyšli nad východní obzor Gaudadéše (Západního Bengálska).

Text 87: Zjevení Śrī Kṛṣṇy Caitanyi a Prabhua Nityānandy naplnilo celý svĕt štĕstím.

Text 88 - 89: Tito dva bratři rozptylují temnotu nevĕdomosti, která halí živé bytosti, a seznamují je s poznáním Absolutní Pravdy tak, jako slunce a mĕsíc svým východem rozptylují temnotu a vyjevují vše v pravém svĕtle.

Text 90: Temnota nevĕdomosti se nazývá kaitava, neboli podvádĕní, a začíná zbožností, ekonomickým rozvojem, uspokojováním smyslů a touhou po osvobození.

Text 91: „Vznešené písmo zvané Śrīmad-Bhāgavatam, sestavené Mahā-munim Vyāsadevou z původních čtyř veršů, popisuje ty nejvznešenĕjší oddané s dobrým srdcem a úplnĕ zavrhuje podvádĕní v podobĕ hmotnĕ motivované zbožnosti. Vyzdvihuje nejvyšší princip vĕčného náboženství, který může opravdu odstranit trojí utrpení živých bytostí a přinést nejvyšší požehnání v podobĕ úplného blahobytu a poznání. Ti, kdo jsou ochotni naslouchat tomuto písmu s pokorným služebnickým postojem, jsou schopni okamžitĕ uvĕznit Nejvyššího Pána ve vlastním srdci. Proto není potřeba žádného jiného písma, než je tento Śrīmad- -Bhāgavatam.“

Text 92: Nejvĕtším podvodem je touha po osvobození splynutím s Nejvyšším, protože způsobuje, že láskyplná služba Kṛṣṇovi navždy zmizí.

Text 93: „Předpona ,prà (v tomto probíraném verši ze Śrīmad-Bhāgavatamu) vyjadřuje, že touha po osvobození je zde zcela zavržena.“

Text 94: Všechny druhy činností, ať příznivé či nepříznivé, jsou na úrovni temnoty nevĕdomosti, jsou-li na překážku vykonávání transcendentální láskyplné služby Pánu Śrī Kṛṣṇovi.

Text 95: Milostí Pána Caitanyi a Pána Nityānandy je odstranĕna temnota nevĕdomosti a zjevena pravda.

Text 96: Absolutní Pravda je Śrī Kṛṣṇa a láskyplné oddanosti s čistou láskou ke Śrī Kṛṣṇovi lze dosáhnout společným zpíváním svatého jména, které je základem veškeré blaženosti.

Text 97: Slunce a mĕsíc rozptylují temnotu vnĕjšího svĕta, čímž vyjevují vnĕjší hmotné objekty, jako jsou nádoby a talíře.

Text 98: Tito dva bratři (Pán Caitanya a Pán Nityānanda) však rozptylují temnotu v hloubi srdce, a tím človĕku pomáhají setkat se se dvĕma druhy bhāgavatů (osobami a vĕcmi se vztahem k Osobnosti Božství).

Text 99: Jedním z bhāgavatů je vznešené písmo Śrīmad-Bhāgavatam a druhým je čistý oddaný, který je pohroužený v náladách láskyplné oddanosti.

Text 100: Skrze činnosti tĕchto dvou bhāgavatů Pán vnukne nálady transcendentální láskyplné služby do srdce živé bytosti, což způsobí, že Pán, který je v srdci svého oddaného, začne být ovládán jeho láskou.

Text 101: Prvním divem je, že se oba bratři zjevují najednou, a druhým je, že osvĕtlují i ty nejhlubší zákoutí srdce.

Text 102: Ti dva, slunce a mĕsíc, jsou velice milostiví k lidem tohoto svĕta, a tak se pro dobro všech zjevili na obzoru Bengálska.

Text 103: Uctívejme tedy posvátné nohy tĕchto dvou Pánů. Tak se můžeme zbavit všech nesnází na cestĕ seberealizace.

Text 104: Tĕmito dvĕma verši (1. a 2. veršem této kapitoly) jsem vzýval přízeň tĕchto dvou Pánů, a nyní si prosím pozornĕ vyslechnĕte význam třetího verše.

Text 105: Protože mám strach, aby tato kniha nebyla příliš obsáhlá, zámĕrnĕ se vyhýbám obšírným popisům. Popíši to podstatné tak stručnĕ, jak jen to bude možné.

Text 106: „Skutečnou výřečnost představuje schopnost stručnĕ vyjádřit podstatnou pravdu.“

Text 107: Prostým pokorným nasloucháním bude naše srdce zbaveno všech nedostatků pocházejících z nevĕdomosti, čímž dosáhneme hluboké lásky ke Kṛṣṇovi. To je cesta pokoje.

Text 108 - 109: Ten, kdo trpĕlivĕ naslouchá o slávĕ Śrī Caitanyi Mahāprabhua, Śrī Nityānandy Prabhua a Śrī Advaity Prabhua, o Jejich oddaných, duchovních činnostech, jménech, proslulosti a o různých náladách Jejich transcendentálních láskyplných výmĕn, se dozví podstatu Absolutní Pravdy. Proto jsem to vše popsal (v Caitanya-caritāmṛtĕ) s použitím logiky a soudného uvažování.

Text 110: Já, Kṛṣṇadāsa, kráčím ve stopách Śrī Rūpy a Śrī Raghunātha a vyprávím Śrī Caitanya-caritāmṛtu. Protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.