KAPITOLA DVACÁTÁ PRVNÍ

Text 1: Klaním se Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi a snažím se popsat zlomek Jeho majestátu a sladkosti. On je velkým bohatstvím cenností pro podmínĕné duše postrádající duchovní poznání a je jediným útočištĕm pro ty, kdo neznají skutečný cíl života.

Text 2: Sláva Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi! Sláva Nityānandovi Prabhuovi! Sláva Advaitovi Ācāryovi! Sláva všem oddaným Śrī Caitanyi Mahāprabhua!

Text 3: Śrī Caitanya Mahāprabhu pokračoval: „Všechny transcendentální podoby Pána se nacházejí v duchovním svĕtĕ. Vládnou tam duchovním planetám, které není možné spočítat.“

Text 4: „Šíře každé Vaikuṇṭhy je 12,8 kilometru krát sto, krát tisíc, krát deset tisíc, krát sto tisíc, krát deset miliónů. Jinými slovy, každá z tĕchto planet je tak velká, že nejsme schopni ji zmĕřit.“

Text 5: „Každá z tĕchto gigantických Vaikuṇṭh je tvořená duchovní blažeností. Všichni jejich obyvatelé jsou společníky Nejvyššího Pána a vlastní úplný majestát jako samotný Pán. Takové je postavení planet Vaikuṇṭhy.“

Text 6: „Kdo by dokázal zmĕřit duchovní svĕt? Vždyť všechny vaikuṇṭhské planety se nacházejí v jednom koutu duchovního nebe.“

Text 7: „Tvar duchovního nebe je přirovnán k lotosovému kvĕtu. Nejvyšší místo tohoto kvĕtu se nazývá přeslen a v nĕm je Kṛṣṇovo sídlo. Okvĕtními lístky tohoto duchovního lotosu jsou nesčetné vaikuṇṭhské planety.“

Text 8: „Každá vaikuṇṭhská planeta je plná duchovní blaženosti, úplného majestátu a prostoru a na každé sídlí různé inkarnace. Jak by si mohla obyčejná živá bytost představit délku a šířku duchovního nebe a vaikuṇṭhských planet, když to nedokáží ani Pán Brahmā a Pán Śiva?“

Text 9: „  ,Ó svrchovanĕ velký! Ó Nejvyšší Osobnosti Božství! Ó Nadduše, vládce všech mystických sil! V tĕchto svĕtech se neustále odehrávají Tvoje zábavy. Kdo ale dokáže usoudit, kde, jak a kdy k tĕmto zábavám používáš svou duchovní energii? Nikdo nedokáže pochopit tajemství tĕchto činností.̀  “

Text 10: „Kṛṣṇovy duchovní vlastnosti jsou také neomezené. Nedokáží je posoudit ani tak velké osobnosti jako Pán Brahmā, Pán Śiva a čtyři Kumārové.“

Text 11: „  ,Velcí vĕdci mohou být časem schopni spočítat všechny atomy ve vesmíru, všechny hvĕzdy a planety na nebi a všechny snĕhové vločky, ale kdo z nich by dokázal spočítat neomezené transcendentální vlastnosti Nejvyšší Osobnosti Božství, jež se zjevuje na zemském povrchu pro dobro všech živých bytostí?̀  “

Text 12: „Co říci o Pánu Brahmovi, když dokonce ani Pán Ananta s tisíci hlavami se nedobírá konce Pánových transcendentálních vlastností, které neustále opĕvuje?“

Text 13: „  ,Kdo by dokázal pochopit, kde má Nejvyšší Osobnost Božství, oplývající různými energiemi, své hranice, když to nechápu ani já, Pán Brahmā, ani tvoji starší bratři, ani velcí svĕtci a mudrci? I když tisícihlavý Pán Śeṣa neustále opĕvuje Jeho transcendentální vlastnosti, dosud nedosáhl konce Pánových činností.̀  “

Text 14: „Nemluvĕ o Anantadevovi, dokonce ani samotný Pán Kṛṣṇa nenachází konec svých transcendentálních vlastností. Ve skutečnosti je sám dychtí poznat.“

Text 15: „  ,Jsi neomezený, můj Pane. Tvé meze nemohou najít dokonce ani božstva vládnoucí vyšším planetárním soustavám, Pána Brahmu nevyjímaje. Ani Ty sám nenacházíš hranice svých transcendentálních vlastností. Vlivem času se otáčí obrovské množství vesmírů se sedmi obaly, které připomínají atomy v nebi. Znalci védského poznání Tĕ hledají vylučováním hmotných složek. Tímto způsobem postupnĕ docházejí k závĕru, že v Tobĕ je vše úplné. Jsi tedy útočištĕm všeho. To je závĕr všech znalců Véd.̀  “

Text 16: „Ani nemluvĕ o všech argumentech, logice a negativních či pozitivních postupech, když byl Pán Śrī Kṛṣṇa jako Nejvyšší Osobnost Božství přítomen ve Vrindávanu, nikdo nebyl schopen najít hranice Jeho energií ani studováním Jeho vlastností a činností.“

Text 17: „Ve Vrindávanu Pán v okamžiku stvořil všechny hmotné i duchovní planety i s jejich vládnoucími božstvy.“

Text 18: „O tĕchto úžasných vĕcech se jinde nedozvíme. Pouhým nasloucháním tĕmto událostem se naše vĕdomí zneklidní a očistí.“

Text 19: „Podle Śukadevy Gosvāmīho bylo s Kṛṣṇou nekonečnĕ mnoho telátek a pasáčků. Nikdo je nemohl spočítat.“

Text 20: „Každý z pasáčků se staral o telátka, jež se počítala v řádech koṭi, arbuda, śaṅkha a padma.“

Text 21: „Všichni pasáčci mĕli nekonečnĕ mnoho telátek a také holí, fléten, lotosových kvĕtů, rohů, oblečení a ozdob. Nelze je omezit jejich popisy.“

Text 22: „Pasáčci se promĕnili ve čtyřruké Nārāyaṇy, vládnoucí Božstva vaikuṇṭhských planet. Všichni Brahmové z různých vesmírů začali Pánům přednášet své modlitby.“

Text 23: „Všechna tato transcendentální tĕla vystoupila z tĕla Pána Kṛṣṇy, a v okamžiku do Nĕho všechna zase vstoupila.“

Text 24: „Pán Brahmā z tohoto vesmíru byl po spatření této zábavy překvapený a nevycházel z úžasu. Začal recitovat modlitby a nakonec dospĕl k následujícímu závĕru.“

Text 25: „Pán Brahmā řekl: ,Pokud nĕkdo říká, že ví vše o Kṛṣṇovĕ majestátu, ať si to myslí. Co se však mĕ týče, já to svým tĕlem a myslí vidím takto:̀  “

Text 26: „  ,Můj Pane, Tvůj majestát je jako nekonečný oceán nektaru a já z nĕho nemohu slovnĕ ani v mysli realizovat ani kapku.̀  “

Text 27: „  ,Jsou lidé, kteří říkají: „Já vím o Kṛṣṇovi vše.“ Ať si to tedy myslí, ale co se mne týče, nechci to příliš rozvádĕt. Ó můj Pane, řeknu pouze toto: Veškerý Tvůj majestát je mimo dosah mé mysli, tĕla a slov.̀  “

Text 28: „Nechť se šíří sláva Pána Kṛṣṇy! Kdo ji dokáže pochopit v plné míře? Jeho sídlo Vrindávan má mnoho úžasného bohatství. Snaž se to všechno vidĕt.“

Text 29: „Podle zjevení písem je délka Vrindávanu pouze šestnáct kroś (padesát dva kilometrů). V jednom koutĕ tohoto území se však nacházejí všechny vaikuṇṭhské planety a nesčetné množství vesmírů.“

Text 30: „Kṛṣṇův majestát je nekonečný, a proto ho nikdo nedokáže odhadnout. Chtĕl bych ho však alespoň naznačit, stejnĕ jako človĕk vidí mĕsíc skrze vĕtve stromu.“

Text 31: Při popisování Kṛṣṇova transcendentálního majestátu se tento oceán vznešenosti projevil v mysli Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Jeho mysl i smysly se do tohoto oceánu ponořily, což Jej uvedlo do zmatku.“

Text 32: Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu osobnĕ přednesl následující verš ze Śrīmad-Bhāgavatamu, a aby si vychutnal jeho význam, začal ho sám vysvĕtlovat.

Text 33: „  ,Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, je vládce tří svĕtů a tří hlavních polobohů (Brahmy, Viṣṇua a Śivy). Nikdo se Mu nevyrovná ani Ho nepředčí. Veškeré své touhy naplňuje vlastní duchovní silou zvanou svārājya-lakṣmī. Při předávání daní a darů bĕhem uctívání se vládnoucí božstva všech planet svými přílbicemi dotýkají Jeho lotosových nohou a tak se k Pánu modlí.̀  “

Text 34: „Kṛṣṇa je původní Nejvyšší Osobnost Božství, a proto je ze všech nejvĕtší. Nikdo se Mu nevyrovná a nikdo Ho nepředčí.“

Text 35: „  ,Kṛṣṇa, známý jako Govinda, je nejvyšší vládce a má vĕčné, blažené, duchovní tĕlo. Je původem všeho, ale sám žádný původ nemá, protože On je prvotní příčinou všech příčin.̀  “

Text 36: „I když jsou Pán Brahmā, Pán Śiva a Pán Viṣṇu hlavní vládnoucí božstva tohoto hmotného stvoření, všichni tři vykonávají pouze nařízení Pána Kṛṣṇy, který je jejich vládcem.“

Text 37: „(Pán Brahmā řekl:) ,Vůlí Nejvyšší Osobnosti Božství tvořím, Pán Śiva ničí a On sám v podobĕ Kṣīrodakaśāyī Viṣṇua udržuje veškeré dĕní hmotné přírody v chodu. Nejvyšším vládcem tří kvalit hmotné přírody je tedy Pán Viṣṇu.̀  “

Text 38: „Tento popis je pouze obecný. Pokus se prosím pochopit další význam slova tryadhīśa. Ti tři puruṣa-avatārové Viṣṇua jsou původní příčinou hmotného stvoření.“

Text 39: „Mahā-Viṣṇu, Padmanābha a Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu jsou Naddušemi veškeré jemnohmotné i hrubohmotné existence.“

Text 40: „I když jsou Mahā-Viṣṇu, Padmanābha a Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu útočišti a vládci celého vesmíru, nejsou nic víc než úplné části nebo části úplných částí Kṛṣṇy. Proto je On Nejvyšší Osobnost Božství.“

Text 41: „  ,Brahmové a ostatní vládci hmotných svĕtů se zjevují z kožních pórů Mahā-Viṣṇua a žijí po dobu jednoho Jeho výdechu. Uctívám původního Pána Govindu, jehož částí úplné části je Mahā-Viṣṇu.̀  “

Text 42: „Toto byl prostřední význam, a nyní slyš o důvĕrném významu. Pán Kṛṣṇa má tři sídla, která jsou dobře známá ze zjevených písem.“

Text 43: „Vnitřní sídlo se nazývá Goloka Vṛndāvan, kde žijí osobní přátelé, společníci, otec a matka Pána Kṛṣṇy.“

Text 44: „Vṛndāvan je pokladnicí Kṛṣṇovy milosti a sladkého bohatství milostné lásky. Tam jedná duchovní energie jako služebná a projevuje tanec rāsa, jádro všech zábav.“

Text 45: „  ,Vṛndāvan-dhām je milostí Nejvyššího Pána velmi jemný a díky milostné lásce je zvláštĕ majestátní. Je tam vyjevena transcendentální sláva syna Mahārāje Nandy, a za tĕchto okolností se v nás neprobouzí ani sebemenší úzkost.̀  “

Text 46: „Pod planetou Vṛndāvanem se rozprostírá duchovní nebe známé jako Viṣṇuloka, ve kterém se nachází nekonečnĕ mnoho vaikuṇṭhských planet ovládaných Nārāyaṇem a dalšími nesčetnými expanzemi Kṛṣṇy.“

Text 47: „Duchovní nebe je plné všech šesti vznešených atributů a je prostředním sídlem Pána Kṛṣṇy. Nekonečné množství Kṛṣṇových podob si tam užívá svých zábav.“

Text 48: „Nacházejí se tam nesčetné vaikuṇṭhské planety, které jsou jako různé komnaty pokladnice a přetékají veškerým bohatstvím. Na tĕchto nekonečnĕ mnoha planetách sídlí Pánovi vĕční společníci, kteří jsou také obdařeni šesti druhy bohatství.“

Text 49: „  ,Pod planetou Golokou Vṛndāvanem se nacházejí planety Devī-dhām, Maheśa-dhām a Hari-dhām, které mají každá jiný majestát. Spravuje je původní Pán, Nejvyšší Osobnost Božství Govinda, jemuž se klaním.̀  “

Text 50: „  ,Mezi duchovním a hmotným svĕtem existuje vodní plocha známá jako řeka Virajā. Tato tekoucí voda pochází z potu Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, známého jako Vedāṅga.̀  “

Text 51: „  ,Za řekou Virajou se nachází nezničitelná, vĕčná, nevyčerpatelná a nekonečná duchovní příroda. Je to svrchované sídlo zahrnující tři čtvrtiny Pánova bohatství, a je známé jako paravyoma, duchovní nebe.̀  “

Text 52: „Na druhém břehu řeky Viraji je vnĕjší sídlo plné neomezenĕ mnoha vesmírů, a v každém z nich je nespočet druhů prostředí.“

Text 53: „Sídlo vnĕjší energie se nazývá Devī-dhám a jeho obyvateli jsou podmínĕné duše. Hmotná energie Durgā tam sídlí s mnoha bohatými služebnicemi.“

Text 54: „Svrchovaným vlastníkem všech tĕch dhāmů včetnĕ Goloka-dhāmu, Vaikuṇṭha-dhāmu a Devī-dhāmu je Kṛṣṇa. Paravyoma a Goloka-dhām leží nad tímto hmotným svĕtem, Devī-dhāmem.“

Text 55: „Duchovní svĕt je považován za tři čtvrtiny energie a bohatství Nejvyšší Osobnosti Božství, kdežto hmotný svĕt je pouhou čtvrtinou této energie. To je naše pochopení.“

Text 56: „  ,Protože duchovní svĕt obsahuje tři čtvrtiny Pánovy energie, nazývá se tri-pād-bhūta. Hmotný svĕt je projevem jedné čtvrtiny Pánovy energie, a nazývá se proto eka-pāda.̀  “

Text 57: „Ony tři čtvrtiny energie Pána Kṛṣṇy jsou mimo dosah našich slov. Vyslechnĕme si tedy obšírný popis zbývající jedné čtvrtiny.“

Text 58: „Určit počet vesmírů je ve skutečnosti nesmírnĕ tĕžké. Každý vesmír má svého vlastního Pána Brahmu a Pána Śivu, kteří jsou známí jako trvalí vládci, a proto je tĕžké spočítat i je.“

Text 59: „Jednou, když Kṛṣṇa vládl Dvárace, přišel Ho navštívit Pán Brahmā, a vrátný jeho příchod okamžitĕ oznámil Pánu Kṛṣṇovi.“

Text 60: „Po tomto oznámení se Kṛṣṇa vrátného otázal: ,Který Brahmā? Jak se jmenuje?̀ Vrátný se proto vrátil a zeptal se Brahmy.“

Text 61: „Když se vrátný zeptal: ,Který jsi Brahmā?̀, Pána Brahmu to překvapilo a potom vrátnému odpovĕdĕl: ,Řekni prosím Pánu Kṛṣṇovi, že jsem čtyřhlavý Brahmā, otec čtyř Kumārů.̀  “

Text 62: „Vrátný vyřídil Pánu Kṛṣṇovi Brahmův popis a Pán Kṛṣṇa mu dovolil vstoupit. Vrátný tedy Pána Brahmu přivedl dovnitř. Jakmile Brahmā spatřil Pána Kṛṣṇu, poklonil se u Jeho lotosových nohou.“

Text 63: „Poté, co Pán Brahmā uctil Pána Kṛṣṇu, Pán Kṛṣṇa ho také poctil vhodnými slovy a potom se ho zeptal: ,Proč přicházíš?̀  “

Text 64: Takto dotázán, Pán Brahmā okamžitĕ odpovĕdĕl: ,Pozdĕji Ti řeknu, proč jsem přišel, ale nejdříve prosím rozptyl pochybu, která je v mé mysli.̀  “

Text 65: „  ,Proč ses ptal, který Brahmā Tĕ přišel navštívit? Co jsi Tím myslel? Je snad v tomto vesmíru kromĕ mĕ ještĕ jiný Brahmā?̀  “

Text 66: „Jakmile to Śrī Kṛṣṇa slyšel, pousmál se a pohroužil se do meditace. V tu chvíli se tam zjevil nespočet Brahmů.“

Text 67: „Tito Brahmové mĕli různý počet hlav. Nĕkteří mĕli deset hlav, nĕkteří dvacet, nĕkteří sto, tisíc, deset tisíc, sto tisíc, nĕkteří deset miliónů a jiní sto miliónů. Nikdo by jejich tváře nedokázal spočítat.“

Text 68: „Přišlo tam také mnoho Pánů Śivů s různými hlavami, kterých mĕli sto tisíc a deset miliónů. Přišlo také mnoho Indrů se stovkami tisíc očí po celém tĕle.“

Text 69: „Když čtyřhlavý Brahmā z tohoto vesmíru vidĕl celý tento Kṛṣṇův majestát, zmátlo ho to a připadal si jako zajíc mezi mnoha slony.“

Text 70: „Všichni Brahmové, kteří přišli Kṛṣṇu navštívit, se Mu poklonili a přitom se svými přílbicemi dotkli Jeho lotosových nohou.“

Text 71: „Kṛṣṇovu nepochopitelnou moc nedokáže nikdo odhadnout. Všichni přítomní Brahmové spočívali v jednom tĕle Kṛṣṇy.“

Text 72: „Jak se všechny přílbice srážely u Kṛṣṇových lotosových nohou, vytvářelo to burácivý zvuk a zdálo se, jako by se samotné přílbice modlily u Kṛṣṇových lotosových nohou.“

Text 73: „Všichni Brahmové a Śivové se začali k Pánu Kṛṣṇovi se sepjatýma rukama modlit: ,Ó Pane, projevil jsi mi velkou přízeň, protože jsem mohl vidĕt Tvé lotosové nohy.̀  “

Text 74: „Všichni pak řekli: ,Pane, je pro mne velké štĕstí, že jsi mĕ zavolal a že mne považuješ za svého služebníka. Řekni mi teď prosím, jaké je Tvé nařízení, abych ho mohl nést na svých hlavách.̀  “

Text 75: „Pán Kṛṣṇa odpovĕdĕl: ,Zavolal jsem vás sem, abych vás vidĕl všechny pohromadĕ.̀  “

Text 76: „  ,Buďte všichni šťastní. Máte nĕjaký strach z démonů?̀  “

Text 77: „  ,Břímĕ, které tížilo Zemi, jsi odstranil tím, že jsi na tuto planetu sestoupil.̀  “

Text 78: „To, že si všichni Brahmové mysleli: ,Kṛṣṇa je nyní přítomný v mé brahmāṇḍĕ,̀ je důkazem majestátu Dváraky.“

Text 79: „Každý z nich tak mohl vnímat majestát Dváraky. Přestože byli pohromadĕ, nikdo z nich nevidĕl nikoho jiného než sebe.̀  “

Text 80: „Pán Kṛṣṇa se pak se všemi Brahmy rozloučil. Brahmové se Pánu poklonili a vrátili se do svých domovů.“

Text 81: „Po zhlédnutí všeho toho bohatství nevycházel čtyřhlavý Brahmā tohoto vesmíru z údivu. Znovu předstoupil před Kṛṣṇovy lotosové nohy a poklonil se Mu.“

Text 82: „Brahmā potom řekl: ,Vše, co jsem si předtím myslel o svém poznání, jsem si právĕ osobnĕ ovĕřil.̀  “

Text 83: „  ,Jsou lidé, kteří říkají: „Já vím o Kṛṣṇovi vše.“ Ať si to tedy myslí. Já to ale nechci příliš rozvádĕt. Ó můj Pane, řeknu pouze toto: veškerý Tvůj majestát je mimo dosah mé mysli, tĕla i slov.̀  “

Text 84: „Kṛṣṇa řekl: ,Tvůj vesmír mĕří v průmĕru 6,4 miliard kilometrů, a je tudíž ze všech vesmírů nejmenší. Proto máš jen čtyři hlavy.̀  “

Text 85: „  ,Nĕkteré vesmíry mají průmĕr miliardu yojanů, nĕkteré bilión, nĕkteré deset biliónů a nĕkteré sto biliónů yojanů. Zabírají proto témĕř neomezený prostor.̀  “

Text 86: „  ,Počet hlav na tĕle Brahmy se liší podle velikosti vesmíru. Takto udržuji nespočet vesmírů (brahmāṇḍ).̀  “

Text 87: „  ,Nikdo nedokáže zmĕřit ani délku a šířku jedné čtvrtiny Mé energie projevenou v hmotném svĕtĕ. Kdo by potom mohl zmĕřit tři čtvrtiny projevené v duchovním svĕtĕ?̀  “

Text 88: „  ,  „Za řekou Virajou se nachází nezničitelná, vĕčná, nevyčerpatelná a neomezená duchovní příroda. Toto svrchované sídlo, které obsahuje tři čtvrtiny Pánova majestátu, se nazývá paravyoma, duchovní nebe.“  ̀  “

Text 89: „Tak se Pán Kṛṣṇa rozloučil se čtyřhlavým Brahmou z tohoto vesmíru. Z toho nám může být jasné, že rozsah Kṛṣṇových energií nikdo nespočítá.“

Text 90: „Slovo ,try-adhīśvarà má hluboký význam, protože vyjadřuje, že Kṛṣṇa vlastní tři různé loky neboli přírody.“

Text 91: „Tĕmi třemi lokami jsou Gokula (Goloka), Mathurā a Dvārakā. Na tĕchto třech místech Kṛṣṇa žije vĕčnĕ.“

Text 92: „Tato tři místa jsou plná vnitřních sil a Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, je jejich jediným vlastníkem.“

Text 93-94: „Jak bylo řečeno dříve, drahokamy na přílbicích všech vládnoucích božstev všech vesmírů a Vaikuṇṭh se při klanĕní dotýkají trůnu a lotosových nohou Pána.“

Text 95: „Když se před trůnem a lotosovýma nohama Pána srážely drahokamy přílbic všech vládnoucích božstev a vytvářely zvonivý zvuk, znĕlo to, jako by se přílbice u lotosových nohou Kṛṣṇy modlily.“

Text 96: „Kṛṣṇa vĕčnĕ přebývá ve své duchovní energii. Její majestát se nazývá ṣaḍ-aiśvarya, neboli šest vznešených atributů.“

Text 97: „Védy prohlašují, že Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství, protože vlastní duchovní energie, které plní veškeré Jeho touhy.“

Text 98: „Kṛṣṇovy nekonečné energie jsou jako oceán nektaru. A jelikož není možné se v tomto oceánu vykoupat, dotkl jsem se pouze jedné jeho kapky.“

Text 99: Při tomto popisování Kṛṣṇova majestátu a duchovní energie se ve Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi probudila láska ke Kṛṣṇovi. Jeho mysl se ponořila do sladkosti milostné lásky a citoval následující verš ze Śrīmad-Bhāgavatamu.

Text 100: „  ,Jako ukázku moci své duchovní energie projevil Pán Kṛṣṇa podobu, která se přesnĕ hodila pro Jeho zábavy v hmotném svĕtĕ. Tato podoba okouzlovala i Jeho a byla svrchovaným sídlem bohatství štĕstí. Jeho údy byly tak krásné, že zvyšovaly krásu ozdob na různých částech Jeho tĕla.̀  “

Text 101: „Pán Kṛṣṇa má mnoho zábav, z nichž nejlepší jsou ty v lidské podobĕ. Jeho podoba lidské bytosti je svrchovaná transcendentální podoba, ve které je pasáčkem, v ruce drží flétnu a je ve vĕku svĕžího mládí. Je také mistrným tanečníkem. To vše se přesnĕ hodí k Jeho zábavám v podobĕ lidské bytosti.“

Text 102: „Můj drahý Sanātano, Kṛṣṇova sladká a přitažlivá transcendentální podoba je nesmírnĕ krásná. Snaž se to pochopit. I částečné pochopení Kṛṣṇovy krásy dokáže všechny tři svĕty utopit v oceánu lásky. Kṛṣṇa přitahuje všechny živé bytosti ve třech svĕtech.“

Text 103: „Kṛṣṇovu transcendentální podobu svĕtu vyjevuje Kṛṣṇova vnitřní duchovní energie, která je přemĕnou čistého dobra. Tato podoba připomínající drahokam je nejvĕtším pokladem oddaných a je projevená z Kṛṣṇových vĕčných zábav.“

Text 104: „Úžasná podoba Kṛṣṇy v Jeho osobním aspektu je tak vznešená, že i samotný Kṛṣṇa je přitahován k tomu, aby si vychutnával svou vlastní společnost. Kṛṣṇa vskutku úplnĕ dychtí si ji vychutnat. Šesti Kṛṣṇovými vznešenými vlastnostmi jsou dokonalá krása, poznání, bohatství, síla, sláva a odříkání. Ve svém majestátu spočívá vĕčnĕ.“

Text 105: „Tĕlo má ovĕnčené ozdobami, ale Kṛṣṇovo transcendentální tĕlo je tak krásné, že zkrášluje i ozdoby, které má na sobĕ. Proto se o Kṛṣṇovĕ tĕle říká, že je ozdobou všech ozdob. Kṛṣṇovu úžasnou krásu ještĕ stupňuje Jeho postoj prohnutý na třech místech. Nad tĕmito překrásnými rysy tančí a pošilhávají Kṛṣṇovy oči, které působí jako šípy a probodávají mysli Śrīmatī Rādhārāṇī a gopī. Jakmile se šípu podaří zasáhnout svůj cíl, jejich mysl hned ovládne vzrušení.“

Text 106: „Krása Kṛṣṇova tĕla je tak přitažlivá, že přitahuje nejen polobohy a další živé bytosti v tomto hmotném svĕtĕ, ale také osobnosti v duchovním svĕtĕ, včetnĕ Nārāyaṇů, expanzí Kṛṣṇovy osobnosti. Mysli Nārāyaṇů jsou tak přitahované krásou Kṛṣṇova tĕla a tato úžasná krása navíc přitahuje i bohynĕ štĕstí (Lakṣmī), manželky Nārāyaṇů, jež jsou ve Védách popisované jako ty nejcudnĕjší ženy.“

Text 107: „Pán Kṛṣṇa projevuje gopīm přízeň tím, že se vozí na kočárech jejich myslí, a jako Amor přitahuje jejich mysl jen proto, aby Mu mohly s láskou sloužit. A tak se jmenuje také Madana-mohana neboli ten, kdo přitahuje i Amora. Amor má pĕt šípů představujících podobu, chuť, vůni, zvuk a dotek. Vlastníkem tĕchto šípů je Kṛṣṇa, který svou krásou boha lásky pokořuje mysli gopī, i když jsou velmi pyšné na svou neuvĕřitelnou krásu. Kṛṣṇa se tak stává novým Amorem, upoutává jejich mysl a tančí tanec rāsa.“

Text 108: „Pán Kṛṣṇa se toulá vrindávanským lesem spolu s přáteli, kteří jsou s Ním na stejné úrovni, a pase nespočet krav. To je další z Pánových blažených požitků. Když hraje na svou flétnu, všechny živé bytosti včetnĕ stromů, rostlin, zvířat i lidí, se chvĕjí prostoupení radostí a z očí jim neustále tečou proudy slz.“

Text 109: „Kṛṣṇa nosí perlový náhrdelník, který na Jeho krku vypadá jako řada bílých volavek. Paví pero v Jeho vlasech vypadá jako duha a Jeho žluté šaty připomínají blesk na obloze. Kṛṣṇa vypadá jako čerstvý mrak a gopī jako čerstvé obilné klasy na poli. Na toto nové obilí padají neustávající deštĕ nektarových zábav a zdá se, že gopī získávají od Kṛṣṇy paprsky života stejnĕ, jako obilí získává život z dešťů.“

Text 110: „Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇa, oplývá v plné míře všemi šesti vznešenými atributy, mezi nĕž patří i Jeho přitažlivá krása, která Ho zaplétá v milostné lásce s gopīmi. Tato sladkost je esencí Jeho vlastností. Śukadeva Gosvāmī, syn Vyāsadevy, tyto Kṛṣṇovy zábavy popisuje na mnoha místech Śrīmad-Bhāgavatamu. Oddaní jsou při poslechu tĕchto popisů pobláznĕní láskou k Bohu.“

Text 111: Stejnĕ jako ženy z Mathury v extázi popisovaly štĕstí gopī z Vrindávanu a Kṛṣṇovy transcendentální vlastnosti, popisoval Śrī Caitanya Mahāprabhu různé Kṛṣṇovy nálady, až Jej přemohla extáze lásky. Chytil Sanātanu Gosvāmīho za ruku a recitoval následující verš.

Text 112: „  ,Jaké odříkání asi musely gopī podstoupit? Očima neustále pijí nektar podoby Pána Kṛṣṇy, která je esencí líbeznosti a nic se jí nevyrovná ani ji nepředčí. Tato líbeznost je jediným sídlem krásy, slávy a majestátu. Je sama o sobĕ dokonalá, vĕčnĕ svĕží a jedinečná.̀  “

Text 113: „Tĕlesná krása Śrī Kṛṣṇy je jako vlna v oceánu vĕčného mládí. Tento velký oceán je zvířený probuzením extatické lásky. Zvuk Kṛṣṇovy flétny je jako vĕtrný vír a tĕkající mysli gopī jsou jako stébla trávy a suché listí. Když ve vĕtrném víru spadnou, už se nikdy nezvednou, ale zůstávají vĕčnĕ u lotosových nohou Kṛṣṇy.“

Text 114: „Ó Má drahá přítelkynĕ, jakou přísnou askezi musely gopī podstoupit, aby mohly očima dosytosti pít Kṛṣṇovu transcendentální krásu a sladkost? Oslavují tak svá zrození, tĕla i mysli.“

Text 115: „Sladkost Kṛṣṇovy krásy, z níž se tĕší gopī, se nedá s ničím srovnat. Této extatické sladkosti se nic nevyrovná, ani ji nic nepředčí. Nevlastní ji ani Nārāyaṇové, vládnoucí Božstva planet Vaikuṇṭhy. Takovou transcendentální krásu ve skutečnosti nevlastní žádná z Kṛṣṇových inkarnací, Nārāyaṇa nevyjímaje.“

Text 116: „Jasným příkladem v tomto ohledu je Nārāyaṇova nejdražší společnice, bohynĕ štĕstí, kterou uctívají všechny počestné ženy. Uchvácena Kṛṣṇovou sladkostí, jež nemá obdoby, si s Ním chtĕla užívat, a tak se vzdala všeho, složila velký slib a podstoupila přísnou askezi.“

Text 117: „Podstata Kṛṣṇovy sladké tĕlesné krásy je tak dokonalá, že nic dokonalejšího již neexistuje. On je nevyčerpatelným dolem všech transcendentálních vlastností. V Jeho ostatních projevech a osobních expanzích jsou tyto vlastnosti projevené pouze částečnĕ. Všechny Jeho osobní expanze chápeme tímto způsobem.“

Text 118: „Gopī i Kṛṣṇa jsou úplní. Extatická láska gopī je jako zrcadlo, které je každým okamžikem svĕžejší a odráží Kṛṣṇovu tĕlesnou krásu a sladkost. Soutĕž se tak neustále stupňuje. A protože se nikdo z nich nevzdá, jsou jejich zábavy čím dál svĕžejší a jak extatické lásky gopī, tak Kṛṣṇovy krásy a sladkosti neustále přibývá.“

Text 119: „Transcendentální nálady povstávající ze vzájemných vztahů mezi gopīmi a Kṛṣṇou nelze vychutnávat skrze plodonosné činnosti, yogovou askezi, spekulativní poznání, usmĕrnĕnou oddanou službu, mantra-yogu nebo meditaci. Tato sladkost může být vychutnávána jedinĕ skrze spontánní lásku osvobozených osob, které s velkou extatickou láskou zpívají svatá jména.“

Text 120: „K tĕmto extatickým výmĕnám mezi Kṛṣṇou a gopīmi může dojít pouze ve Vrindávanu, který oplývá bohatstvím transcendentální lásky. Kṛṣṇova podoba je původním zdrojem všech transcendentálních vlastností. Je jako důl plný drahých kamenů. Je třeba vĕdĕt, že majestát všech osobních expanzí Kṛṣṇy udílí Kṛṣṇa, jenž je proto původním zdrojem a útočištĕm všech.“

Text 121: „V Kṛṣṇovi se projevuje krása, pokora, milosrdnost, sláva, trpĕlivost a bystrá inteligence. Vedle tĕchto vlastností má Kṛṣṇa ještĕ další, jako jsou dobré chování, mírnost a velkodušnost. Vykonává také činnosti ve prospĕch celého svĕta. U expanzí, jako je Nārāyaṇa, tyto vlastnosti nevidíme.“

Text 122: „Různí lidé si poté, co zhlédli Kṛṣṇu, stĕžují na mrkání. Zvláštĕ ve Vrindávanu všechny gopī kvůli této oční vadĕ kritizují Pána Brahmu.“ Śrī Caitanya Mahāprabhu potom přednesl nĕkolik veršů ze Śrīmad-Bhāgavatamu a obšírnĕ vysvĕtlil jejich význam, přičemž si s velkou radostí vychutnával transcendentální sladkost.

Text 123: „  ,Všichni muži i ženy byli zvyklí tĕšit se z krásy zářící tváře Pána Kṛṣṇy stejnĕ jako z náušnic ve tvaru žraloků pohupujících se na Jeho uších. Jeho překrásné rysy, tváře a hravé úsmĕvy se spojily, aby vytvářely neustálou slavnost pro oči. Mrkání se tak stalo překážkou při pozorování Jeho krásy. Muži i ženy se proto velmi zlobili na stvořitele (Pána Brahmu).̀  “

Text 124: „  ,Ó Kṛṣṇo, když jdeš přes den do lesa a my se nemůžeme dívat na Tvou sladkou tvář, lemovanou překrásnými kadeřavými vlasy, půl vteřiny je pro nás stejnĕ dlouho jako celý vĕk. A stvořitele, jenž umístil víčka na oči, kterými se na Tebe díváme, považujeme za obyčejného hlupáka.̀  “

Text 125: „Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství se neliší od védské mantry Kāma-gāyatrī skládající se z dvaceti čtyř a půl slabiky. Tyto slabiky jsou přirovnány k mĕsícům, které vycházejí v Kṛṣṇovi, a tak jsou všechny tři svĕty zaplnĕné touhou.“

Text 126: „Kṛṣṇova tvář je králem všech mĕsíců a Kṛṣṇovo tĕlo je trůn. Tak tento král vládne celému společenství mĕsíců.“

Text 127: „Kṛṣṇa má dvĕ tváře, které září jako drahokamy a jsou považovány za mĕsíce v úplňku. Jeho čelo je považováno za půlmĕsíc a kapka santálu na Jeho čele je také považována za mĕsíc.“

Text 128: „Nehty na Jeho rukou jsou další mĕsíce v úplňku, které tančí na flétnĕ v Jeho rukách. Jejich písní je melodie této flétny. Nehty na nohou jsou také mĕsíce v úplňku a ty tančí na zemi. Jejich písní je cinkot Kṛṣṇových nákotníčků.“

Text 129: „Kṛṣṇova tvář je král, který si užívá. Tato tvář podobná úplňku vybízí k tanci Jeho náušnice ve tvaru žraloků i Jeho lotosové oči. Jeho obočí jsou jako luky a oči jako šípy. Jeho uši jsou připevnĕny k tĕtivĕ tohoto luku, a když se Mu oči protáhnou až k uším, probodne jimi srdce gopī.“

Text 130: „Tančící rysy Jeho tváře překonávají všechny ostatní mĕsíce a rozšiřují tržištĕ mĕsíců v úplňku. I když je nektar Kṛṣṇovy tváře neocenitelný, je rozdáván každému. Nĕkteří si koupí mĕsíční paprsky Jeho sladkých úsmĕvů a jiní nektar Jeho rtů. Tak tĕší Kṛṣṇa každého.“

Text 131: „Kṛṣṇa má dvĕ načervenalé, doširoka protáhlé oči. Jsou královými ministry a pokořují pýchu Amora, který má také krásné oči. Govindova tvář, jež oplývá štĕstím, je domovem zábav krásy a tĕší oči každého.“

Text 132: „Pokud nĕkdo prostřednictvím oddané služby obdrží výsledky zbožných činností a uvidí tvář Pána Kṛṣṇy, co si může vychutnat pouhýma dvĕma očima? Jeho dychtivost a žízeň se spatřením Kṛṣṇovy nektarové tváře zdvojnásobí. Kvůli neschopnosti tento nektar dostatečnĕ pít začne být velmi nešťastný a kritizuje stvořitele za to, že mu nedal víc než jen dvĕ oči.“

Text 133: „Když ten, kdo se dívá na Kṛṣṇovu tvář, kvůli tomu začne být nespokojený, myslí si: ,Proč mi stvořitel nedal tisíce a milióny očí? Proč mi dal jen dvĕ, a ještĕ navíc rušené mrkáním, které mi brání vidĕt Kṛṣṇovu tvář neustále?̀ Tímto způsobem obviňuje stvořitele, že je kvůli své askezi suchý a bez šťávy. ,Stvořitel je pouze chladný výrobce a neví, jak vĕci správnĕ tvořit a umísťovat.̀  “

Text 134: „  ,Stvořitel řekne: „Nechť ti, kdo se budou dívat na Kṛṣṇovu nádhernou tvář, mají dvĕ oči.“ Jen pohleďte na nerozvážnost toho, kdo se prohlašuje za stvořitele! Kdyby přijal moji radu, dal by tomu, kdo chce vidĕt tvář Śrī Kṛṣṇy, milióny očí. Pokud Stvořitel přijme tuto radu, pak řeknu, že se pro svou práci hodí.̀  “

Text 135: „Transcendentální podoba Pána Śrī Kṛṣṇy se přirovnává k oceánu. Zvláštĕ krásným výjevem je mĕsíc nad tímto oceánem – tvář Śrī Kṛṣṇy – a ještĕ neobyčejnĕjším výjevem je Jeho úsmĕv, který je sladší než sladkost a připomíná zářící paprsky mĕsíčního svitu.“ Zatímco Śrī Caitanya Mahāprabhu hovořil o tĕchto vĕcech se Sanātanou Gosvāmīm, v mysli se Mu začala vybavovat jedna vĕc za druhou. V extázi máchal rukama a přednesl jeden verš.

Text 136: „  ,Ó můj Pane, Kṛṣṇovo transcendentální tĕlo je nesmírnĕ sladké, ale Jeho tvář je sladší než Jeho tĕlo. Jeho jemný úsmĕv vonící medem je však ještĕ sladší.̀  “

Text 137: „Můj drahý Sanātano, sladkost Kṛṣṇovy osoby je jako oceán nektaru. I když nyní Moje mysl dostala křeč a Já bych chtĕl celý tento oceán vypít, Můj přísný lékař Mi nedovolí vypít ani kapku.“

Text 138: „Kṛṣṇovo tĕlo je mĕstem přitažlivých rysů a je sladší než sladké. Jeho mĕsíci podobná tvář je ještĕ sladší, a svrchovanĕ sladký jemný úsmĕv na té mĕsíci podobné tváři připomíná paprsky mĕsíčního svitu.“

Text 139: „Krása Kṛṣṇova úsmĕvu je tím nejsladším rysem ze všech. Jeho úsmĕv je jako mĕsíc v úplňku, který své paprsky šíří po všech třech svĕtech – na Goloce Vṛndāvanu, v duchovním nebi Vaikuṇṭh a Devī-dhāmu, hmotném svĕtĕ. Kṛṣṇova zářící krása se tak šíří do všech deseti smĕrů.“

Text 140: „Jeho jemný úsmĕv a voňavá záře jsou přirovnány ke kafru, jenž vstupuje do sladkosti Jeho rtů. Tato sladkost se promĕní a vstupuje do prostoru jako zvuk vycházející z otvorů Jeho flétny.“

Text 141: „Zvuk Kṛṣṇovy flétny se šíří do čtyř smĕrů. I když Kṛṣṇa hraje na flétnu v tomto vesmíru, její zvuk proniká vesmírnými obaly a šíří se do duchovního svĕta. Tak vstupuje do uší všech obyvatel. Zvláštĕ vstupuje na Goloku Vṛndāvan-dhām, kde přitahuje mysl mladých dívek z Vradžabhúmi a násilím je přivádí tam, kde se nachází Kṛṣṇa.“

Text 142: „Zvuk Kṛṣṇovy flétny je tak agresivní, že maří sliby všech počestných manželek. Její zvuk je násilím odvádí z klína jejich manželů. Zvuk Jeho flétny přitahuje dokonce i bohynĕ štĕstí z vaikuṇṭhských planet, o nebohých dívkách z Vrindávanu ani nemluvĕ.“

Text 143: „Zvuk Kṛṣṇovy flétny povoluje uzly na jejich spodním prádle dokonce i před jejich manžely. Gopī jsou tak donuceny zanechat svých domácích povinností a musí za Pánem Kṛṣṇou. Ta tam je veškerá společenská etiketa, stud a strach. Zvuk Jeho flétny všechny ženy přimĕje k tanci.“

Text 144: „Zvuk Kṛṣṇovy flétny je jako pták, který si v uších gopī udĕlal hnízdo a je neustále v popředí. Přitom do jejich uší nevpustí žádný jiný zvuk. Gopī v podstatĕ nic jiného neslyší, ani se na nic jiného nedokáží soustředit, dokonce ani na to, aby daly správnou odpovĕď. Takové následky přináší zvuk flétny Pána Kṛṣṇy.“

Text 145: Śrī Caitanya Mahāprabhu se vrátil k vnĕjšímu vĕdomí a řekl: „Nemluvil jsem o tom, o čem jsem chtĕl mluvit původnĕ. Pán Kṛṣṇa je k tobĕ velice milostivý, protože zmátl Mou mysl a vyjevil svůj osobní majestát a sladkost. Zařídil, abys toto vše ode Mne vyslechl pro své pochopení.“

Text 146: „Protože jsem zešílel, říkám nĕco jiného, než bych mĕl. Je to proto, že Mĕ unášejí vlny nektarového oceánu transcendentální sladkosti Pána Kṛṣṇy.“

Text 147: Śrī Caitanya Mahāprabhu se potom na chvíli odmlčel. Nakonec si vše v mysli srovnal a znovu k Sanātanovi Gosvāmīmu promluvil.

Text 148: Pokud se nĕkomu naskytne možnost naslouchat o Kṛṣṇovĕ sladkosti v této kapitole Śrī Caitanya-caritāmṛty, bude jistĕ moci plavat v transcendentálnĕ blaženém oceánu lásky k Bohu.

Text 149: Já, Kṛṣṇadāsa, vyprávím Śrī Caitanya-caritāmṛtu po vzoru Śrī Rūpy a Śrī Raghunātha. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.